Při pohledu ze strany musí hrudník dosahovat nejméně k loktům. Zepředu vypadá hrudník hluboký v hrudí (nejnižší části hrudníku). Je ve tvaru srdce, což dává dostatek prostoru pro správné postavení a pohyb loktů. Vodorovně držená dlaň ruky volně projde mezi hrudními končetinami. Hrudní kost, přečnívající přes špici ramen je faktorem mohutnosti. Dokud však žebra nejsou skutečně nahmatány, není možné stanovit zda je hrudník dostatečný, nebo zda mohutný vzhled je důsledkem nadváhy. Dospělý pes má být hluboký v bocích, nikoliv nadměrně prověšený v břišní partii. Bedra musí být právě tak dlouhá, aby umožňovala obratnost. Pes s příliš krátkými bedry se nemůže lehce otočit aniž by porušil krok. Pes s příliš dlouhými bedry má příliš uvolněný hřbet a tím ztrácí sílu, přenášenou z pánevních končetin.

Novofunlandský pes nemá mít houpavý, plochý nebo měkký hřbet. Hřbet nesmí ani "ležet v sedle", ani být vyhrbený. Přirozená i upravená srst bývá mírně nebo úplně přiléhavá, zvlněná či odstávající a proto je nezbytné záda ohmatat a pak teprve rozhodnout o jejich stavbě a osvalení. Zadek může být rovněž zkreslen osrstěním a má být také prohmatán a pak teprve může být rozhodnuto o jeho skutečném sklonu. Plochý zadek vede k vysoko nasazenému ocasu, příliš strmý zadek sráží pánevní končetiny pod tělo psa a snižuje sílu, která zde má být vyvinuta. Obě vady kazí hlavní linii psa. Zadek nikdy nesmí být vyšší než kohoutek.

Ocas je v pohybu obvykle nesen přímo nebo mírně vztyčený.

A - Plochá hlava, dlouhé uši, vysoký zadek kostnaté tělo, "podvázaný", přímé zadní úhlení kravský postoj

B - Špatná horní linie, přímá ramena a nadloktí bederních končetin, vzpřímená zápěstí. Nevyvážený.

C - Krátký krk, plochý zadek, dlouhý, "podvázaný", prsty vzadu